Heroin

Jak již bylo výše popsáno, heroin je sloučenina používající se v lékařství k tlumení bolestí. Při tlumení bolesti u vážných poranění se heroin podává v pečlivě stanovených dávkách podle pacientovy aktuální potřeby, aby se předešlo nebezpečí rozvoje návyku. Asi jedinou okolností, při které se může návyk na morfin nebo heroin při léčbě bolesti objevit, jsou případy úrazů ve vzdálených oblastech, kdy transport postiženého do nemocnice trvá někdy i celé dny. Pokud se během této doby podává větší dávka, než je nezbytně třeba, může se rozvinout i fyzická závislost.

U nás se heroin v klinické medicíně nepoužívá vůbec

Návyk na heroin

Není zcela jasné, proč se heroin stal tak oblíbenou drogou narkomanů. Jeho účinky se v zásadě nijak neliší od morfinu, ve skutečnosti se v organismu přeměňuje na morfin. Některé důvody pro jeho popularitu však přece jen jsou. Především je to fakt, že heroin působí velmi rychle a jeho účinek je silný. Pocit uspokojení z drogy se dostavuje bez jakéhokoliv zpoždění. Za druhé je jeho objem menší než u morfinu, je proto o mnoho snazší jeho pašování a ilegální distribuce, stejně jako skladování. Na druhé straně však na ulici bývá málokdy k dostání čistý heroin, často se do něj přimíchávají jiné látky, například sušené mléko, křída nebo prášek do pečiva.
Heroin lze šňupat, obvykle se však užívá v injekcích, zprvu nitrosvalových, později - se vzestupem snášenlivosti drogy a se zhoršujícím se návykem - nitrožilních, především do žil na pažích. Při injekčním podání účinkuje droga rychleji než při šňupání, může však vyvolat závažné nežádoucí účinky.

Nežádoucí účinky nitrožilního podání

Při vpichování injekčních jehel do stejné žíly postupně tvrdne kůže a jizví se a žíly se mohou podáváním nesterilního roztoku zničit a uzavřít. Mimo to je při nitrožilním podávání vždy vysoké riziko infekce.

Jak vzniká návyk na heroin?

Po injekci pocítí člověk ihned silný pocit uvolnění a spokojenosti. Síla tohoto pocitu závisí na kvalitě podané drogy a také na psychickém stavu člověka před jejím podáním. Všeobecně však platí, že čím se narkoman cítil před „šlehem" hůře, tím lépe se cítí po něm.
Fyzická závislost na heroinu se vyvíjí poměrně rychle. Udává se, že množství potřebné k vytvoření závislosti činí 60 miligramů podávaných po dobu dvou týdnů. Toto množství kolísá podle tělesné hmotnosti člověka (čím větší je váha, tím více drogy člověk potřebuje). Důležité je to, že k vzniku závislosti stačí jen několik málo dávek podaných během 14 dnů.
S každým podáním drogy se délka jejího účinku stále více zkracuje. Narkoman začíná užívat v jedné dávce více drogy a drogu si píchá i několikrát denně. Často až šestkrát během 24 hodin.
Úmrtnost narkomanů je vysoká, a když se návyk vyvine v raném věku, dožívají se průměrně 25 let. Příčiny smrti bývají různé - nemusí to být vždy předávkování, ale také sebevraždy a infekční onemocnění.

Heroin a infekce

Návyk na heroin snižuje odolnost vůči infekcím, tento stav se postupným zvyšováním dávky prohlubuje. Dochází k tomu i u těch narkomanů, kteří heroin jenom šňupají. Největšímu nebezpečí jsou ovšem vystaveni intravenózní narkomani, tj. ti, kteří si píchají drogu nitrožilně. Jejich touha po další dávce je leckdy tak zoufalá, že opomínají sterilizovat injekční jehly a stříkačky a používají je špinavé nebo kontaminované. Může to vyvolat kožní abscesy nebo smrtelně končící otravu krve.
Někteří neseženou vlastní stříkačku, proto použijí náčiní jiného narkomana. Tímto jednáním se vystavují vysokému riziku infekcí přenášených mezi lidmi krví. Patří k nim zejména hepatitida B a C, které se šíří mezi narkomany a vedou k závažnému poškození jater se žloutenkou nebo i k jaternímu selhání. Ti, kteří se z hepatitidy zotaví, mohou zůstat natrvalo nosiči a šířit infekci dál. Jsou zdrojem nákazy pro každého, kdo použije jejich stříkačky nebo jehly.
Ještě horší možností je infekce virem HIV, který vyvolává onemocnění AIDS. Přenos infekce HIV je mezi narkomany velmi vysoký. V některých částech USA je HIV pozitivní polovina narkomanů. Všichni nosiči viru HIV jej mohou šířit dál prostřednictvím injekčních stříkaček a také ovšem pohlavním stykem. Touto cestou se může nakazit žena i muž.

Léčba heroinové závislosti

Léčba heroinové závislosti je bolestná a dlouhá. Jediným účinným způsobem je úplné přerušení aplikace drogy, dokud se organismus fyzické závislosti nezbaví.
Než závislost vymizí, sužují narkomana „abstinenční příznaky". Tímto pojmem se označují nežádoucí reakce organismu zbaveného chemikálie, na kterou je zvyklý.
Abstinenční příznaky začínají 4-6 hodin po poslední dávce drogy a největší intenzity dosahují asi za deset dnů. Potom se zmírňují, ale úplné uzdravení může trvat i šest měsíců. I když se překoná fyzická závislost na droze, je nezbytné najít jiný styl života, který by návratu k drogové závislosti zabránil.