8Duben
2012
MUDr. Lucia Hlavatá

Hojení jizev

8. Duben 2012 | MUDr. Lucia Hlavatá
Hojení jizev
Léčba

Hojení jizev je proces, který lze rozfázovat do několika stupňů. Prvním stupněm hojení jizev je zánětlivá reakce. Následuje granulační fáze, kdy se tvoří nová tkáň a posledním stupněm u hojení jizev je remodelační fáze. Po úspěšném hojení jizev nemusí být pacient spokojen se vzhledem jizvy, naštěstí jsou metody, které zmírňují rozsah a vzhled zjizvené kůže.

Hojení jizev

Jizva je útvar vznikající na kůži po jejím poranění. Výhodou však je, že kůže se dokáže rychle zregenerovat a obnovit. Po každém zásahu do její celistvosti je kožními buňkami nastartován proces hojení. Jizvy vznikají pouze u hlubších poraněních kůže. Při poranění vrchních vrstev pokožky jizvy nevznikají. Podle vzhledu je můžeme rozdělit na několik druhů a to na jizvy hypertrofické, atrofické, keloidní a pak na jizvám podobné strie. Ve většině případů však jizvy nevyžadují žádnou léčbu. Jizvy způsobují především kosmetické potíže. Jejich projevy se však dají různými prostředky a metodami zmírnit nebo i jizvy zhojit a tím tak odstranit.

Průběh hojení jizev

Hojení jizev probíhá v několika stupních. Jako první po vzniku rány nastupuje fáze zánětu. Při poranění jsou narušeny krevní cévy a rána tudíž krvácí. Tělo se toto krvácení snaží zastavit tím, že se cévy stáhnou a vytvoří se v nich sraženiny z krevních destiček. Následně jsou do rány přitahovány bílé krvinky, které zabraňují vzniku případné infekce. Vylučují do svého okolí látky, které vytvářejí zánět, a tím zvyšují obranu proti infekci. Jde tedy o imunitní obranu. V důsledku většího prokrvení je okolí rány zarudlé, teplé, oteklé a bolestivé. Bolest je také zapotřebí k tomu, aby tělo zbytečně nenamáhalo poraněnou část těla. Zánětlivá fáze trvá obvykle dva až tři dny. Po této fázi hojení jizev přichází na řadu fáze granulační, což znamená, že se vytváří nová tkáň. Dle velikosti rány tato fáze trvá dny až týdny. Když už je rána vyplněna granulační tkání, začnou z okolí prorůstat buňky kůže, které ránu následně překryjí. Poslední fází hojení jizev je fáze remodelační. Vzniklá jizva se nejprve stahuje a později, přibližně po roce začne měknout.

Jaké jsou možnosti odstranění jizev

Po zhojení jizev můžeme rozsáhlé nebo nehezké jizvy různými způsoby zmírnit nebo se je snažit odstranit. Nikdy však neodstraníme jizvy úplně, protože každý zásah do celistvosti kůže způsobí jen další jizvení. Cílem těchto postupů je docílit stavu, kdy bude jizva jak funkčně, tak esteticky přijatelná. Existuje několik typů korekcí, tedy úprav jizev. Jsou to různé peelingy, které obrušují vrchní vrstvy pokožky nebo dermabraze, při které se využívá speciální chirurgická fréza, která také pokožku obrousí. Z dalších metod, které jsou po hojení jizev vhodné k jejich odstranění, je korekce laserem. Používá se například biostimulační laser, který podporuje hojení rány, pak depigmentační laser, vedoucí k barevné úpravě jizvy nebo laserová dermabraze, což je odstranění vrchní vrstvy pokožky laserem.

Chirurgické odstranění jizev

U větších jizev se přistupuje k chirurgickým zákrokům. Tyto jsou ale nevhodné u jizev keloidních, které se takové tvoří již během hojení jizev. Chirurgický zásah pak může totiž podpořit jejich další růst. Většinou se jizva vyřízne a okraje rány sešijí. U rozsáhlejších jizev se pak používá transplantace kůže. Při jizvách, které způsobují tah za okolní kůži se užívá tzv. ,,Z - plastika", což je naříznutí kůže ve tvaru písmene Z, čímž se kůže prodlouží v potřebném směru. U hypertrofických a keloidních jizev se nedoporučuje chirurgický zásah, ale raději konzervativní metody, jakými jsou tlakové masáže, aplikace kortikoidů a laserové ošetření.

Výsledky odstranění jizev

Dříve než se rozhodnete pro jakýkoliv zákrok vedoucí k odstranění jizev, je nutné vědět, že celý postup odstraňování spočívá v nahrazení nehezkých jizev jizvami, které budou méně viditelné. Vše ale až po jejich zhojení! Před každým zákrokem je vhodné poradit se s odborníkem, kožním lékařem nebo estetickým či plastickým chirurgem. Je na místě ozřejmit si, jaká jsou naše očekávání a jaký může být konečný výsledek těchto procedur. V mnohých případech se považuje za úspěch i částečné zlepšení stavu, které vy můžete považovat za nedostatečné.

Související články

Vložit příspěvek