Záněty střev

Záněty střev

Zánět je obecně žádoucí obrannou reakcí organismu. Zánětlivou reakci spouští náš imunitní systém jako projev jeho správné funkce v obraně proti nežádoucímu působení cizích organismů nebo jiných škodlivých vlivů. Problém ale nastává pokud intenzita reakce překročí určitou mez. Pak přestane plnit svou funkci a přináší nám více problémů než užitku. Zánět může vzniknout kdekoliv v těle. Některé orgány lidského těla jsou o něco náchylnější k poškození než ostatní, případně má jejich poškození závažnější důsledky. Tak je tomu i u zažívacího traktu. Střevní záněty můžeme rozdělit podle vyvolávající příčiny na záněty infekční, záněty z jiných vnějších či vnitřních příčin a na záněty idiopatické.

Infekční záněty střev

Infekční záněty jsou nejčastější skupinou zánětů střev. Postihují jedince dospělého, dětského i novorozeneckého věku,stejně často muže i ženy. Příčina jejich vzniku může být geograficky odlišná podle výskytu jednotlivých vyvolavatelů. S tím souvisí i závažnost onemocnění a jejich léčba. Na vzniku infekčních zánětů střev se podílejí viry, bakterie, chlamydie, ale i parazité. Onemocnění se obvykle projevují teplotami a průjmy. Především u dětí a starších občanů jsou průjmy nebezpečné, jelikož velice rychle mohou vést k dehydrataci pacienta a ta může vést až k úmrtí. Mezi infekční záněty střev patří:

•  Virová gastroenteritida je způsobena rotaviry, adenoviry či koronaviry. Klinicky se projevují vodnatými průjmy a zvracením.

• Bakteriální enterokolitida je způsobena širokou škálou různých bakterií, a proto mohou být i klinické příznaky velice pestré. Nejčastěji za onemocněním stojí Vibrio cholerae, Escherichia Coli, stafylokoky nebo některé salmonely. Všechny způsobují zvýšenou sekreci tekutin ve střevě, a proto i vznik úporných vodnatých průjmů, které pacienta ohrožují dehydratací. Do této skupiny patří i úplavice, čili bacilární dyzentérie. Je to onemocnění způsobené bakteriemi rodu Shigella. Ty postihují především tlusté střevo, které je pokryto bělavými povlaky, pod nimiž se mohou tvořit i vředy. Tyto vředy pak mohou být i zdrojem krvácení.
• Pseudomembranózní enterokolitida je vyvolána bakterií, která se nazývá Clostridium difficile. Tento zánět střev vzniká u jedinců dlouhodobě léčených širokospektrými antibiotiky, která ničí bakterie běžně se vyskytujících ve střevě. Tudíž škodlivým bakteriím už nic nebrání v množení. Příznaky zahrnují bolesti břicha, horečku, nevolnost, zvracení. průjmy a dehydrataci.
• Břišní tyfus je velice závažným onemocněním, které se v těchto končinách téměř nevyskytuje. Vyvolavatelem je bakterie z rodu Salmonella a způsobuje velice četné krvavé  průjmy s rizikem dehydratace. 

Záněty střev z jiných vnějších či vnitřních příčin

Mezi záněty střev z vnějších či vnitřních příčin patří chemicky způsobená kolitida podáváním některých léků, například nesteroidní protizánětlivé léky. Dále se můžeme setkat s radiační kolitidou, která se v současné době vyskytuje spíše u žen po ozařování malé pánve. Bývá to u pacientek po radioterapii při gynekologických nádorech. U nezralých novorozenců či novorozenců s nízkou porodní váhou se může vyskytnout nekrotizující kolitida z důvodu nezralosti imunitního systému.

 Idiopatické střevní záněty

Idiopatický zánět je takový, u kterého není známa příčina. To znamená, že taková onemocnění bývají chronická, nevyléčitelná s četnými komplikacemi. Mezi idiopatické střevní záněty patří dvě závažná onemocnění, Crohnova choroba a ulcerózní kolitida.

Crohnova nemoc 

Crohnova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění postihující původně tenké střevo. Může se však rozšířit prakticky na celý zažívací trakt. Vyskytuje se častěji u mladých lidí a udává se, že se v České republice objeví každý rok 4–9 nových onemocnění na 100 000 obyvatel. Příčina vzniku není známa, ale předpokládá se chyba ve vlastním imunitním systému pacienta.

• Projevy Crohonovy choroby jsou četné, ovšem těmi nejdůležitějšími jsou křečovité bolesti břicha, průjmy, teploty, úbytek váhy, únava a může se objevit i krev ve stolici. Onemocnění může mít projevy i mimo zažívací trakt, jako jsou kožní vyrážka, kloubní záněty či záněty očí.
• Diagnostika Crohnovy choroby je velice obtížná, jelikož se výše uvedené příznaky mohou vyskytovat u řady dalších onemocnění. Diagnóza se zakládá na odběru krve, kde můžeme objevit chudokrevnost či zvýšenou sedimentaci. Důležitou diagnostickou metodou je kolonoskopie. Jde o endoskopické vyšetření, kdy se sonda s kamerou zavede konečníkem do tlustého střeva s následným postupem ke koncové části tenkého střeva, kde se objevují první známky onemocnění. V případě, že se toto vyšetření nezdaří, můžeme dále volit rentgenové vyšetření s kontrastní látkou či CT, tedy počítačovou tomografii. To je vyšetření využívající rentgenových paprsků k vytvoření detailního obrazu tkání lidského těla.
• Léčba Crohnovy choroby je obtížná a nedaří se toto onemocnění zcela vyléčit. Léčba se tedy soustředí na zmírnění obtíží a jejich udržování na co nejsnesitelnější úrovni. Nejčastěji se užívají léky ze skupiny aminosalicylátů, dále kortikosteroidy či imunosupresiva, tedy léky tlumící vlastní imunitní systém. V komplikovaných případech, kdy pacient nereaguje na léčbu léky, se přistupuje k chirurgickému zákroku.
• Komplikace Crohnovy choroby jsou život ohrožující stavy, na které je vždy třeba pomýšlet. Může dojít k ucpání tenkého střeva, k jeho proděravění s následným rozvojem zánětu v dutině břišní. Dalšími komplikacemi jsou krvácení, vytvoření komunikace mezi střevem a okolními orgány, tzv. píštěle nebo i vznik karcinomu.

Ulcerózní kolitida 

Ulcerózní kolitida je chronický vředovitý zánět konečníku a přilehlé části tlustého střeva. Zřídka bývá postiženo i tenké střevo. V České republice je postiženo tímto onemocněním 45 lidí na 100 000 obyvatel. První příznaky ulcerózní kolitidy se objeví ve věku 30–40 let a častěji bývají postiženy ženy. Příčina vzniku není známa, ale uvažuje se o postižení imunitního systému pacienta.

• Projevy ulcerózní kolitidy jsou četné. Patří sem křečovité bolesti břicha, průjmy, krvácení z konečníku, nechutenství, horečka a nevolnost. Obvykle bývají přítomny i další mimostřevní projevy, jako jsou záněty kloubů a očí, postižení žlučových cest či kožní vyrážka.
• Diagnostika ulcerózní kolitidy není snadná a spočívá v odběru stolice, včetně testu na skryté (okultní) krvácení, odběru krve, kolonoskopii a dalších zobrazovacích metodách, jako je rentgen či CT.
• Léčba ulcerózní kolitidy se odehrává v pohodlí domova. Terapie je stejná jako u Crohnovy choroby, užívají se aminosylicyláty, kortikosteroidy, imunosupresiva a v případě komplikací i antibiotika. Chirurgická léčba je zaměřena na odstranění celého tlustého střeva. 

Prevence zánětů střev

Prevence zánětů střev vychází z vyvolávající příčiny. V případě infekčních zánětů střev je to především dodržování osobní hygieny, včetně pravidelného mytí rukou. Pokud takovým onemocněním trpíme, měli bychom se zcela vyvarovat styku s potravinami. V případě idiopatických střevních zánětů je určitým preventivním opatřením dieta. Existují i takové střevní záněty, které jsou komplikací jiné léčby a nelze se jim tedy prakticky vyhnout. Jde například o radiační kolitidu vznikající po ozařování oblasti malé pánve při výskytu nádorů v této oblasti.