Otrava jídlem u dětí

Otrava jídlem u dětí

K otravě jídlem dochází po konzumaci jídla nebo nápoje kontaminovaného určitým druhem bakterií nebo virů. Kojenci a děti jsou touto otravou a vzniklými vážnými komplikacemi ohroženy zvýšenou měrou, protože jejich imunitní systém - hlavní ochrana těla proti infekci - není ještě plně vyvinutý.

Hlavním zdrojem bakterií, které jsou příčinou otravy jídlem, je syrové nebo nedovařené maso, drůbež, ryby, vejce nebo mořské plody; nepasterizované nebo kontaminované mléko, sýry a jiné mléčné výrobky; nebo slupka nemytého ovoce.

K bakteriím, které jsou původci otravy jídlem, patří salmonela, stafylokokus, Escherichia coli (běžně zvaná E. coli), druhy kampylobakterů, shigela, klostridium, listeria a Bacillus cereus.

Mořské plody mohou být kontaminovány buď bakteriemi, nebo viry. Nejběžnějším typem virů, které jsou původci otravy jídlem, jsou viry Norwalk a rotavirus, které kontaminují mořské plody ve vodě obsahující lidské exkrementy. U dětí může dojít k otravě jídlem také po kontaktu s lidmi nebo domácími zvířaty - se psy, kočkami, želvami, ještěrkami, ptáky nebo s drůbeží - kteří jsou infikováni některou bakterií.

Většina děti se zotaví bez vážných komplikací, otrava jídlem způsobená určitým druhem bakterií však může být vážná. Infekce bakterií E. coli může způsobit život ohrožující onemocnění zvané hemolyticko-uremický syndrom, které má za následek ubývání červených krvinek a selhání ledvin. Infekce salmonelou vyvolává těžkou dehydrataci, která může být pro kojence smrtelná, botulismus je otrava jídlem ohrožující život kojence nebo dítěte.

Příznaky otravy jídlem

Hlavními příznaky otravy jídlem jsou průjem, žaludeční křeče a nevolnost nebo zvracení trvající 2 až 3 dny. Dítě může, ale nemusí, mít horečku. Někdy má ve stolici krev. Nadměrný průjem a zvracení může způsobit dehydrataci, která se projevuje suchem v ústech, sníženou tvorbou slz, tmavě zbarvenou močí nebo močením, které je méně časté než obvykle. V extrémních případech může dítě dostat šok a zkolabuje. Vážné otravy jídlem jsou doprovázeny obtížemi při dýchání.

Příznaky otravy jídlem se projeví během 1 až 8 hodin po konzumaci kontaminované potravy, někdy se však objeví až po 5 dnech. Lehká otrava jídlem má za následek průjem dvakrát až třikrát denně, zatímco těžká otrava je doprovázena vodnatým průjmem každých 10 až 15 minut.

Diagnóza otravy jídlem

Příznaky otravy jídlem rodiče na svých dětech obvykle snadno poznají. Pokud příznaky přetrvávají déle než 3 dny, nebo se i přes léčbu zhoršují, je nutné zavolat lékaře. Lékař dítě vyšetří, dotáže se, kdy příznaky začaly a co dítě jedlo. Obvykle také odebere vzorek stolice ke kultivaci, aby zjistil, zda se jedná o bakteriální infekci. Dítě s těžkým průjmem a zvracením posle do nemocnice, aby nedošlo k dehydrataci.

Léčba otravy jídlem

Ve většině případů má otrava jídlem lehký průběh a během několika dnů odezní. Dávejte dítěti hodně tekutin, vhodný je čistý vývar nebo bujón, dbejte, aby bylo v klidu. Až průjem přejde, dávejte mu na doplnění tekutin a elektrolytů (esenciální soli) ztracených průjmy a zvracením volně prodejné elektrolytové přípravky nebo sportovní nápoje. Když tekutiny udrží, zkuste mu dávat měkkou, nedráždivou stravu a postupně přejděte na normální stravu. Po dobu nemoci mu nedávejte žádné mléčné výrobky.

Při žaludečních křečích uleví dítěti přikládání ohřívací lahve na žaludek nebo na břicho. Na snížení teploty mu dávejte paracetamol nebo ibuprofen (nikoli aspirin). Prostředky proti průjmů jsou nevhodné, neboť zpomalují proces uzdravování. Při otravě jídlem lékař obvykle nepředepisuje antibiotika, pouze ve zvláštních případech. Držte dítě stranou od ostatních členů rodiny, aby se infekce nerozšířila.

Jak předcházet otravě jídlem

Příčinou kontaminace potravin bakteriemi je jejich nesprávné zpracování, mražení a uskladnění. Několik rad pro správné zpracování potravin:

• Dbejte, aby maso, drůbež, mořské plody a vejce byly vždy pečlivě tepelně zpracovány (při teplotě nad 60 °C); neservírujte syrové nebo nedovařené jídlo.
• Nože a náčiní používané ke krájení syrového masa nebo drůbeže umyjte vždy v horké mýdlové vodě.
• Při pikniku nebo opékání udržujte horká jídla v teple a studená v chladu. Zbytky uložte okamžitě do chladničky.
• Po použití toalety a před přípravou jídla si vždy umyjte ruce. Dbejte, aby totéž dělaly i vaše děti.
• Vyhazujte staré jídlo, jídlo, které páchne, a konzervy s porušeným obalem.
• Chlazené maso skladujte maximálně 3 dny a drůbež maximálně 2 dny.
• Odmrazujte potraviny v chladničce, abyste zabránili růstu bakterií. V případě nutnosti použijte mikrovlnnou troubu a pak potraviny okamžitě tepelně zpracujte.
• Rozmražené potraviny znovu nezmrazujte. Ihned je tepelně zpracujte, nebo vyhoďte.
• Ovoce vždy před jídlem umyjte.
• Nepoužívejte stejné nádoby pro vařené a syrové maso.