Nádory mozku

Nádory mozku

Mozek je nejdůležitější orgán v lidském těle, který řídí všechny ostatní orgány. Jako většina jiných tkání v lidském těle se mozek skládá z více typů buněk. Hlavní buňky, které zajišťují nervovou činnost, jsou nazývány nervové buňky, nebo-li neurony. Dále se v mozku vyskytují neméně důležité gliové buňky, nezbytné pro výživu a izolaci neuronů od ostatních tkání, buňky mozkových plen, které obalují mozek a chrání ho tak před poškozením a buňky produkující mozkomíšní mok, který se spolupodílí na výživě a mechanické ochraně mozku. Nádory mozku mohou vycházet ze všech těchto typů buněk. Podle typu buněk, ze kterých jsou nádory mozku složeny, nebo z nich vycházejí, se dělí a dá se usuzovat i umístění nádoru v rámci mozku, jelikož některé nádory mozku mají své typické umístění

Vznik a dělení nádorů mozku

Jako každý orgán lidského těla i mozek je ohrožen rakovinou. Nádor vzniká v důsledku chyby v genetickém materiálu buňky, která zapříčiní změnu chování této buňky ve smyslu nekontrolovatelného růstu a množení. Obecně dělíme nádory na nezhoubné, odborně nazývané benigní a zhoubné, odborně maligní. U nádorů mozku není toto označení příliš přesné. Nezhoubný nádor svým růstem začne utlačovat mozkovou tkáň okolo, čímž se stává velmi nebezpečným a proto se o nich říká, že jsou potencionálně maligní. Mozkové nádory dále dělíme na nádory primární a sekundární. Primární nádory mozku vznikají přímo z mozkových buněk, jak nervových, tak i gliových, nebo z buněk tkání okolo mozku. Sekundární nádory mozku jsou takzvané metastatické nádory, což jsou nádory, které vznikly na jiném místě v těle, z jiné tkáně a do mozku se dostaly sekundárně pomocí krve. Do mozku nejčastěji metastazují nádory plic, prsu, kůže nebo trávicího ústrojí. Příčiny vzniku nádorů mozku nejdou vždy jednoznačně určit. Velkou měrou se zde uplatňuje dědičnost, dalšími rizikovými faktory jsou radioaktivní záření a některé chemikálie. Velmi se diskutuje o vlivu různé elektroniky, zvláště mobilních telefonů na vznik nádorů, ale negativní vliv se nikdy nepotvrdil.

Typy nádorů mozku

Nádory mozku jsou děleny podle buněk, ze kterých vycházejí. Rozlišujeme tak několik typů nádorů mozku, tedy gliomy vycházející z gliových buněk, ependymomy, vycházející z buněk vystálající mozkové komory a páteřní kanál, nebo nádory vycházející z podpůrné tkáně, jako jsou meningiomy, či schwannom.

Gliomy

Gliomy tvoří velkou skupinu nádorů vycházejících z gliových buněk. Patří sem astrocytom, oligodendrogliom a glioblastom. Astrocytom vychází z tzv. astrocytů, což je typ gliové buňky, který izoluje neuron od cévy a brání tak přímému vlivu látek obsažených v krvi na nervovou buňku. Astrocytomu se vyskytuje ve čtyřech histologických typech, z nichž dva jsou nezhoubné a dva zhoubné. Vysoce zhoubným typem astrocytomu je tzv. glioblastom, který je nejzhoubnějším nádorem mozku vůbec a má velice špatnou prognózu. Vyskytuje se ve věku kolem 50 let a je lokalizován především v čelním a spánkovém laloku mozku. Oligodendrogliom je nezhoubný nádor vznikající z oligodendrocytů, které jsou zodpovědné za tvorbu myelinu, tedy obalu nervových buněk. Vyskytuje se spíše u dospělých a je uložen typicky v blízkosti mozkových komor.

Ependymom

Ependymom je tzv. neuroepiteliální nádor, který vzniká z buněk vystýlající komorový systém mozku a míšní kanál. Může se vyskytovat v nezhoubné i zhoubné formě a vyskytuje se typicky u dětí.

Meningiom

Meningiom je nezhoubný nádor s možností zhoubného zvratu, který vychází z mozkomíšních plen. Výskyt meningiomů stoupá s postupujícím věkem a může být lokalizován prakticky kdekoliv. Nejčastěji však bývá v oblasti vrcholu hemisfér, může se propagovat do zadní jámy lební.

Schwannom

Schwannom, neboli neurinom, je nezhoubný nádor, který vychází nejčastěji z 8. hlavového nervu. Typickou lokalizací je tak mostomozečkový úhel a prvním příznakem bývá porucha sluchu a rovnováhy na straně léze, pískání, či šustění v uchu.

Adenom hypofýzy

Adenom hypofýzy je specifickým problémem, jelikož se jedná o poměrně častý nezhoubný nádor. Tento nádor vychází z různých buněk, které jsou schopné tvořit hormony. Proto se také projevuje zvýšením vylučováním konkrétního hormonu, což je možné zjistit laboratorními testy.

Projevy nádorů mozku

Příznaky nádorů mozku bývají velmi různé. Zpočátku nemusí být žádné, nebo mohou být tak lehké, že je pacient zanedbá a nádor není objeven včas. Hlavním projevem rostoucího nádoru mozku bývá zvyšování nitrolebního tlaku. Roste tlak mozkomíšního moku, a tím začne docházet k otoku mozku. Zvýšený tlak uvnitř lebky se navenek projevuje jako bolesti hlavy, nevolnost a zvracení. Dále dochází ke změnám psychiky, mění se povaha člověka i jeho chování. Rostoucí tlak v lebce může vyústit až v poruchu nebo ztrátu vědomí. Další příznaky se odvíjí zejména od toho, ve které části mozku se nádor nachází. Může se dostavit například porucha řeči, zraku, poznávání předmětů, lidských tváří, může dojít k ochrnutí nějaké části těla, nebo k poruše koordinace pohybů. Velmi častým příznakem jsou epileptické záchvaty. Někdy se příznaky mohou projevit zmateností, zpomaleností, nesoustředěním, či zapomínáním. Tyto příznaky bývají často opomíjeny a zlehčovány.

Diagnostika nádorů mozku

Na nádory mozku je třeba pomyslet především při pozvolně progredujících neurologických příznacích a při náhlém vzniku epileptických záchvatů. V diagnostice nádorů mozku se využívají zobrazovací metody, kdy na prvním místě stojí CT, tedy počítačová tomografie. Touto metodou lze prokázat přítomnost tumoru i s jeho expanzivními projevy. Pro upřesnění lze použít magnetickou rezonanci mozku, MRI, nebo angiografii, tedy zobrazení cév. Nádory jsou významně zásobeny krví a proto má i zde angiografie svůj význam.

Léčba nádorů mozku

Při léčbě nádorů mozku platí, že čím dřív je nádor odhalen, tím větší je naděje na vyléčení. Nebezpečnost nádorů, jejich léčba a šance na jejich vyléčení se velmi liší podle druhu nádoru. U těch nejzhoubnějších nádorů, jakým je glioblastom, přežívá méně než 10% pacientů, u těch méně nebezpečných je při správné a včasné léčbě šance na přežití i 90%.  Základní léčebnou metodou u nádorů mozku je jeho chirurgické odstranění. Tato léčebná modalita je nejradikálnějším způsobem jak se nádoru mozku zbavit. Je však nezbytné operativní léčbu kombinovat s radioterapií a chemoterapií. Radioterapií se dosahuje zničení zbytkových buněk nádoru, které jsou v mozku po chirurgickém výkonu často přítomné. Významná je i chemoterapie, kdy se podávají tzv. cytostatika bránící množení a růstu nádorových buněk.

Závěrem...

Nádor na mozku je velmi vážná diagnóza, avšak neznamená v každém případě smrt. Kromě léčby samotného nádoru je nezbytný i dobrý psychický stav. Tato diagnóza s sebou nese velké psychické vypětí, značnou dávku nejistoty a strachu ze smrti. Podpora rodiny a blízkých by měla být samozřejmostí, je dobré se obrátit i na psychologa. Je známo, že pacienti, kteří se se svou situací dokáží vyrovnat a neztrácejí naději, mají lepší šanci na vyléčení.